Potřeboval jsem najít staré články, které jsem kdysi psal do nějakých časopisů. Naťukal jsem tedy do Googlu svoje jméno. Tím začala evoluce tohoto webu.

S hledáním sebe to mám lehké...
Jan Vesták je jen jeden a Google to ví. Jen k mému zděšení na mě vyhrabává 3 840 odkazů. 3 840 roztroušených, zmačkaných, zažloutlých útržků vyrvaných z nepodstatných i zásadních okamžiků mých cest, plánů, textů, fotek a akcí. Bylo mi těch útržků líto. Zachtělo se mi je umístit pod jednu střechu. Tak jsem ji začal budovat. Stavební povolení jsem vyjednal na adresu, která byla volná: www.janvestak.cz
Nebyl v tom problém. Jsem přece jediný. Jediný naštěstí neznamená sám. Děkuju, že to tak není. A za všechny společné akce, cesty, zážitky, expedice.

Aby se neválely po všech čertech a webech, rozhodl jsem se tu pavučinu nejdůležitějších chytit společným vláknem zde. Jinou ambici v tom nehledejte.

Nejsem z těch, kteří mají potřebu zatěžovat internet svými uměle pěstovanými identitami a zvyšovat tak nesmyslný rating svého ega. Potřeboval jsem udělat opak. Přestěhovat se někam, kde jsem doma. Vítejte.

NOVÉ 13. 1. 2016 Korsika 2016

Destinace zůstává tradiční, ale program je oproti předchozím cyklistickým kurzům inovativní. Je to velká odvaha a risk měnit zavedené a osvědčené jen kvůli tomu, abychom my, instruktoři, nespadli po všech uplynulých zájezdech do rutiny? Uvidíme v květnu. Tradičně-netradiční cyklokurz Korsika 2016 je obsazen, lodní lístky nakoupeny. Informace včetně inovovaného programu jsou zde.


NOVÉ 4. 1. 2016 Marmolada North Face + Via Attrezzata al Piz Boé

I když fotky jsou v opačném pořadí, než je uvedeno v nadpisu, nešlo nenapsat na první místo severní stěnu Marmolady. Hlavní plán letošního Silvestra a lezení, na které se nezapomíná. Směsice radosti, pohody a euforie, ale i zimy, expozice a obav z nebezpečného sestupu. Krásný závěr letošního roku. Via Attrezzata den před tím, lezená v tričku, to příjemně doplňovala. Jen se neumíme srovnat s tím, že jsme kvůli tomu nestihli všechny ty Menšíky, Dejdary, Bohdalový a chlebíčky.


NOVÉ 3. 1. 2016 Jak na Nový rok, tak po celý rok?

V tom případě to letos nuda rozhodně nebude. Tady je soupis toho nejkurióznějšího z 31. 12. a 1. 1. v Dolomitech. Účastníci Honza V. a Honza B.: Vylezli jsme severní stěnu Marmolady. OK. Jenže zpátky slézáme celou svislou stěnu jak raci pozpátku po předních hrotech maček, protože jinudy to nejde. Utíkáme z hospody na Cinque Torri bez placení, když najedení zjišťujeme, že peníze zůstaly v autě pod kopcem. Schováváme se jako partyzáni za terénní nerovnosti, číšníci mají z terasy rozhled snad na celé Dolomity. Tankujeme nejdražší naftu v životě, litr za 1200 Kč. U italského automatu na tankování se totiž nejprve zaplatí, aby se až poté zjistilo, že za vložený obnos vykape pouze poslední půllitr paliva, který je v rezervoáru. Karma za útěk z hospody se tímto vrchovatě naplňuje. Proč ale ještě týž den zůstávám uvězněn uprostřed zmrzlého potoka? Taky stíháme vymrznout při autostopu. Novoročně vyfintění Italové v Audinách totiž nechtějí vyvézt dva nemyté horolezce k autu. Po hodině čekání nás nakládá pákistánský běženec. Je to znamení? Jíme na popelnici guláš z konzervy. A je nám skvěle. Takže: jak na Nový rok...

Panoramatické fotky z tohoto výletu už jsou zde. Zbytek fotek, lezeckých, bude brzy následovat.


NOVÉ 1. 1. 2016 PF 2016

Jen veselé a příjemné zážitky ze všech cest a výletů po horách či po vodě a PF 2016, tentokrát z "letních" Dolomit, jak jsme je našli s Honzou na naší letošní silvestrovské cestě za sluníčkem a za lezením.
 


16. 12. 2015 Šestnáct patnáctiletých

Sny jsou od toho, aby se uskutečňovaly. Jak si svůj velký americký sen plnila parta šestnácti patnáctiletých, dokumentuje následující výběr fotek z expedice Amerika 2015. Bylo fajn toto naplnění snů připravovat, organizovat i se ho účastnit. Bylo fajn smazávat pomyslné hranice mezi žáky a učiteli, mezi výletem a expedicí, mezi prací a koníčkem a mezi neskutečným a uskutečněným.


10. 12. 2015 Video z outdoorového kurzu

Video z letošního už třináctého outdoorového kurzu na Dachteinu najdete zde a zároveň v sekci Foto + video.

Velký dík Ondrovi za kamerování, střih a trpělivost při postprodukci.


18. 10. 2015 Na jednom laně - Expedice Pumori 7161 m

I když přípravy nám s Kubou trvaly dlouho, jedna věc byla jasná už od začátku. Chceme to jinak než ostatní.

Jedeme lézt jen ve dvou. Je to těžší, nebezpečnější, ale zároveň intenzivnější a hezčí. Jedeme bez sponzorů. Ne, že by se nesehnali, nechtěli jsme je. Jedeme bez publicity, bez webu, v tichosti. Slavní už jsme chvilku taky byli a těch hlasitých horolezců se teď vyrojilo víc než dost. Jedem' prostě pro radost. V alpském stylu, bez fixních lan, bez vynášek. Taky neděláme obvyklou rozlučku s kamarády. Ty nejbližší si totiž bereme s sebou na trek jako doprovod. Odjíždíme na kopec, který nás uhranul svou krásou, jedeme s velkým respektem k jeho obtížnosti a nebezpečí, jedeme se spoustou otazníků po letošním zemětřesení. Jedeme také s vědomím, že hora zůstane stejná, i když na ní nevylezeme. Tou dobou tam budeme jediná expedice z celého světa. Těšíme se na pocit být sami ve dvou ve společnosti nádherné Pumori. Každá chyba jednoho bude zároveň průšvihem i toho druhého. Každý úspěch, radost nebo smutek jednoho bude úspěchem, radostí nebo smutkem obou.

1 + 1 = 7161. Držte nám, prosím, palce. Snad tuto rovnici s mnoha neznámými co nejlépe vyřešíme.


NOVÉ 9. 10. 2015 Outdoorový kurz 2015

Čtrnáctý outdoorový kurz v rakouských Alpách... To už je přes 300 dětí, kterým jsme za poslední roky mohli ukázat, že sportovat v přírodě je fajn a že škola není jen biflování ve školních lavicích. Se skvělou a sehranou partou instruktorů to jde samo. Kluci, díky! Fotky jsou zde...  


10. 9. 2015 Solo Khumbu a Cho La

Nejhezčí "práce" cestovatele je připravovat a plánovat společnou cestu/zájezd/expedici ne pro cizí, jak to bývá obvyklé, ale pro nejbližší - pro přátele a kamarády. Radostná práce, vysněná cesta, šťastná sestava a jak psal Chris McCandless: sdílené štěstí, které je skutečné. Program v autentické podobě je zde...


9. 9. 2015 Cesta do středověku

Už to vypadalo, že jsme bájné Shangri La našli před lety v pustinách Karakoramu. Poslední týdny strávené v dříve "zakázaných" a turisty nepřístupných oblastech nepálského Himálaje ale ukázaly, že to nakonec mohlo být všechno jinak. Bylo neuvěřitelné putovat místy, kde se zastavil čas a kde život místních Tibeťanů, odříznutých vysokými sedly a příkrými cestami od okolního světa, se odehrává stejně jako před tisíci lety. Bez elektřiny, telefonu, v domcích slepených blátem. Vesnice, ve kterých není jediný obchod, místní střílejí z luků a největším majetkem je pole s rýží a šťastný život s modlitebním mlýnkem v ruce. Uprostřed místností hoří oheň a každý poutník je zde s láskou vítán tibetským čajem. Že jsme měli tu čest i se sněžným levhartem, to už byl jen bonus na této objevitelské cestě. Krásný měsíc v Nepálu a fyzicky nejnáročnější trek naší cestovatelské historie.


29. 7. 2015 Digitální prach

Zvláštní doba... Při filmování řešíme jestli 4K nebo 2K, kamery umí vyhledat nejlepší záběry, YouTube doplňuje nejvhodnější hudbu a GoPro se stalo zaklínadlem. Jenže super ostrý obraz přece neznamená super dobré video. Hlavní roli naštěstí pořád hraje nápad, námět, scénář, neotřelost, charizma. Jen jsme na to trochu zapomněli. A tak vyrábíme digitální smog, jehož životnost je několik dnů na YouTube a Babovřesky se ve srovnání s ním stávají oscarovým opusem. Mačkat spoušť mobilu neznamená fotit, ale zaznamenávat, dát si GoPro na helmu neznamená točit, ale plnit rodinné album o "tak takhle krásně to tu vypadá." Rodinné album, které už v době pořízení přikrývá další právě vznikající digitální prach. A tak stále více platí, že na počátku bylo SLOVO. Ne, že na počátku bylo GOPRO. S tímto vědomím mizíme na následující měsíc v pustinách Himálají. Ahoj v září.


25. 7. 2015 Jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde...

„Jó, když to jde, tak to jde, a když to nejde, tak se musí jet a všecko časem přejde. Jarek Nohavica - píseň Cyklistika a taky Dikouš a já - Côte d'Azur, Provence a Verdon 2015... Pár fotek je zde.
 


15. 5. 2015 Americký sen

Dva roky příprav utekly jako voda v Coloradu. Za 10 dní odlétáme na naši dlouho připravovanou cestu na západ. Cíl expedice: Ukázat právě končícím deváťákům přírodopis, zeměpis, geologii i angličtinu v praxi, v terénu a k tomu v nejatraktivnějších lokalitách. Ale hlavně - ukázat jim, co jde z učebnic jen těžko vyčíst: Spokojené státy americké.


28. 3. 2015 Ještě jednou New York

Myslím, že pro 27 899 lidí z 27 900, což je celkový počet návštěvníků webu k dnešnímu dni, asi následující fotky z New Yorku vůbec nebudou zajímavé. Ale pro toho jednoho, který na ně už pár měsíců čeká, i kvůli mně samotnému, je sem prostě nemůžu nedat. Jak říkal Chris McCandless: „Happiness is only real, when shared. A tyto fotky jsou důkazem, že jsme šťastní skutečně byli.


19. 3. 2015 Lyžařský kurz

Na lyžařských kurzech obvykle nefotíme. Letošní alpské počasí, které panovalo v Krkonoších na začátku března, nás ale přinutilo věci přehodnotit.
Takže netradičně a poprvé na tomto webu - fotky z lyžařského kurzu pro osmáky na Möhwaldce jsou zde...


1. 2. 2015 Pitztal - jedenadvacátý

Letos už po jedenadvacáté - tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu. Jako obvykle v sehrané partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem, ozvěte se.
Podrobné informace zde...


13. 1. 2015 Příště zas...

Poučeni z minulé návštěvy New Yorku s kajakem jsme se letos důkladně připravili. Vybavili se tabulkou přílivů a odlivů a přesně spočítali čas odplutí. Jenže voda zase tekla úplně jindy a jinam a tak v polovině plavby, připoutáni k bójce mezi Manhattanem a New Jersey, čelíme nejen odlivu, který nás vcucává do oceánu, ale i pobřežní hlídce, člunu s ostřelovači a lodní policii. Ti první nás donutili pustit se bójky, ti druzí si nás vzali na mušku a ti třetí nás konečně ubezpečili, že očekávaný příliv přece jen nakonec přijde. Přišel, noční doplutí ke Ground Zero bylo nezapomenutelné, takže do New Yorku příště zase jedině s kajakem... Krátké video zde. Fotky - už brzy.


25. 12. 2014 Kýč je přepálená krása

Jestli někde na světě vede pomyslná hranice mezi kýčem a krásnem, rozhodně prochází italskými Benátkami. Jen si nikdy nejsem jistý, na které straně té hranice se Benátky vlastně nacházejí. Nevyjasnilo se to ani při letošním už třetím kajakářském výletu do těchto míst. A ještě víc nám hlavu zamotal nový objev - barvami zářící ostrov Burano. Nebo to bylo tím vínem na palubě?


8. 10. 2014 Outdoorový kurz 2014

Zase v hezkém počasí, zase s hodnými a nadšenými účastníky, zase na raftech i na lanech a zase s nejlepšími šikovnými a veselými instruktory. Letos už pojedenácté.

Fotky z Outdoorového kurzu jsou zde...


27. 9. 2014 Krásné chvíle

Nad výběrem fotek z letošní Aljašky mě upozornila moje žena Bětka, že už jsem jako ostatní. Že na fotkách převažují kamarádi v různých situacích místo snímků krajiny. Že jsem z toho tak trochu udělal Facebook. Věc, které se přitom obloukem vyhýbám. Když si fotky prohlédnete, zjistíte, že měla pravdu. Tedy snad až na ty tuleně. I když ty už jsme vlastně také "lajkli" mezi své kamarády.

K vysvětlení letošního výjimečně osobního výběru si půjčím větu z doslovu poslední desky Ivana Hlase, kterou nedávno natočil se svými přáteli. Přesně ta slova mě totiž napadala, když jsem fotky třídil a vzpomínal na skvělou náladu naší seakajakové expedice: „Všichni zúčastnění děkují všem zúčastněným za krásné chvíle, kdy mohli být spolu.


...:archiv starých příspěvků:...