|
Potřeboval jsem
najít staré články, které jsem kdysi psal do
nějakých časopisů.
Naťukal jsem tedy do Googlu svoje jméno. Tím začala
evoluce tohoto webu.

S hledáním sebe to mám lehké... Vesták je jen jeden a
Google to ví. Jen k mému zděšení na mě vyhrabává 1 430 odkazů. 1 430 roztroušených, zmačkaných, zažloutlých
útržků vyrvaných z nepodstatných i zásadních okamžiků mých cest, plánů,
textů, fotek a akcí. Bylo mi těch útržků líto. Zachtělo se mi je umístit pod jednu
střechu. Tak jsem ji začal budovat. Stavební povolení jsem vyjednal na
adresu, která byla volná:
www.janvestak.cz Nebyl v tom problém. Jsem přece jediný. Jediný naštěstí neznamená sám. Děkuju, že to tak není.
A za všechny
společné akce, cesty, zážitky, expedice.

Aby se neválely po všech čertech a webech, rozhodl jsem se tu pavučinu
nejdůležitějších chytit společným vláknem zde. Jinou
ambici v tom nehledejte.
Nejsem z těch, kteří mají potřebu zatěžovat
internet svými uměle pěstovanými identitami a zvyšovat tak nesmyslný
rating svého ega. Potřeboval jsem udělat opak. Přestěhovat se někam, kde
jsem doma. Vítejte.
|
NOVÉ
27. 4. 2012
Rozkvetlý New York
Zelené
ulice a parky a blankytně modrá jarní obloha. Město, kde nad
betonem a mrakodrapy vítězí rozkvetlé
stromy, tulipány, narcisky, sakury. Jak
je možné, že jsem si dříve nevšiml,
jak je toto město měst zelené. Fotky budou co nevidět.
Zatím
alespoň tři ilustrační.
22. 2. 2012
Pitztal - osmnáctý

Ani se tomu nechce věřit: letos už po osmnácté -
tradiční ukončení lyžařské sezóny na Pitztalu.
Jako obvykle v sehrané
partě kamarádů, rodin i partnerských dvojic. Akce je otevřená všem,
ozvěte se.
Podrobné informace zde...
25. 1. 2012
Reálně i virtuálně: Premiéra
filmu Korsika 2011
Štěstí
je skutečné, jen když je sdílené. 20 let starý autentický výrok Chrise
McCandlese z proslulého Útěku do divočiny. Tak mě v té souvislosti
napadá, jestli by Chris v dnešní době sdílel svoje štěstí na Facebooku. Možná. Odhaduji,
co by tak mohl mít na zdi. Třeba, že pravda není to, co vidíme, když otevřeme Wokna, ale to, co vidíme, když otevřeme okno. Těžko říct. Nebo by byl
hackerem Anonymous a řešil svoji ideu o sdílení trochu radikálněji... Kdo ví.
Rozuměl bych mu v obojím.
Premiéra filmového dokumentu z loňského cyklokurzu na Korsice bude už
příští středu 1. února. Tím se vracím k tomu sdílenému štěstí. Čas a
místo už dávno sviští fejsbůkem, tak si to tam někde čekněte a lajkněte.
Od středečního večera zároveň bude video
přístupné i zde.
Vimeo Anonymous neodstřelí, mám to s nimi domluvené... Těším se tedy ve středu. S někým reálně,
s ostatními virtuálně.
25. 12. 2011
PF 2012
Klidné
svátky a do nového roku šťastné, inspirativní, dobrodružné, přesto
bezpečné cesty. A poděkování všem, díky kterým už tento web není jen
soukromým deníčkem. To pěticiferné číslo návštěv těší a zároveň
zavazuje.
Cestovatelský web by asi neměl reflektovat necestovatelskou realitu. I
když ten následující odkaz vlastně svým způsobem cestovatelský
přece jenom
je...
4. 12. 2011
Expediční otázky a odpovědi
Ve
skvělé atmosféře přeplněného sálu festivalu Vysoké hory Nitra jsme s
Kubou symbolicky uzavřeli naše roční „turné“ k expedici Ama Dablam.
Náš film i
obě fotoprezentace
jsme proto konečně vypustili i do dravého světa internetu. Ať si tam dál
žijí svým životem.
Přichází čas se zase porozhlédnout před sebe a nad sebe. Expedice na Ama,
bezesporu nejpodařenější a nejradostnější ze všech dosavadních, mě
naučila spoustu věcí. Tou nejdůležitější je odpověď na otázku „jak a s
kým“. Snad ta odpověď dostatečně vyplynula z našich společných
vystoupení. A na otázku „kam?“, jak se v poslední době mnozí ptají,
odpovím stejně mlhavě jako pro slovenskou televizi v Nitře: "Včas dáme
vědět. Pravděpodobně a nejlíp, až slezeme dolů, do údolí…"
11. 11. 2011
Tento způsob léta
Polovina
srpna 2011. Chystáme se na nejtěžší úsek našeho kajakářského objevování
Ameriky. San Juan River. 47 km kalné vody valící se kaňonem. Že „rapids“
neznamená v angličtině „peřeje jako na Berounce“ už dávno víme. Těšení i
obavy. A večírek před vyplutím na útesu nad řekou přerušený bouřkou. Ne
jako u nás, pár blesků a nic. Klasická americká pouštní bouře. Vbíháme
do auta a ujíždíme přeparkovat do údolí. Armand nemá řidičák a my dva s
Terezou zas kromě řidičáku vlastníme už skoro dopitou flašku vína. Kdo
řídil, na tom teď nezáleží. Pohyb je relativní a tím podstatným na
cestování přece není změna místa, ale proměna vědomí. A to splňujeme...
Ladíme autorádio, abychom přehlušili burácení hromů. A najednou,
nebudete věřit: Uprostřed americké pustiny, uprostřed džungle amerických
rádiostanic vysílajících nonstop country nebo hip hop: Smetana – Má
vlast – Vltava! Velkolepější začátek nastávajícího vodáckého
dobrodružství jsme si nemohli přát.
Fotky jsou z těch
klidnějších vod. Na těch rychlejších jsme fotit i pádlovat zároveň
nezvládali. Ale do příště to zdokonalíme. Protože tento způsob léta
opravdu neměl chybu, že ano, Armi a Terko…
10. 10. 2011
Dobrodružství naživo
Umí
ještě děti vylézt na strom nebo na skálu? Prožít dobrodružství jinde než
na LCD obrazovce svého monitoru? Nahradit jistotu virtuální reality
nejistotou života prožívaného "live"? ...Témata včerejších nočních mailů
mezi námi instruktory po právě skončeném outdoorovém kurzu. Odpovědi na
některé z těch otázek se snad dají vyčíst z
aktuální
fotogalerie. Jednoznačné to ale letos rozhodně nebylo.
17. 9. 2011
Dvacet kilogramů
Sedíme
s kamarádkou v jejím krásném domě uprostřed americké divočiny. A stejně
jako loni a předloni probíráme politiku, cestování, triky ve Photoshopu,
nápady na další kajakářská dobrodružství a končíme tradičně povídáním o
emigraci. Když Jana kdysi emigrovala, mohla si vzít do letadla jen 20 kg
svých věcí. Zbytek zůstal za železnou oponou.
Od letošního návratu z USA se mi ta vzpomínka často vrací. V duchu
sčítám, přebírám, balím a vyhazuji - co by asi tak bylo těch mých 20 kg
věcí, na kterých mi opravdu záleží? A co byste si zabalili vy? Jano, až
to budeš číst, díky za inspiraci! A za bejz kemp v Big Sky! Za rok
budeme v debatě pokračovat. Už teď se těším…
Širokoúhlé fotky
jsou ode dneška součástí Fotogalerie. Fotky obvyklého formátu budou
následovat v říjnu.
18. 8. 2011
Jedenáct tisíc kilometrů
Jedenáct
tisíc kilometrů autem a 250 km na kajaku to jsou téměř dva měsíce
letošní americké "On the road." Měřítkem radosti a nadšení z každé cesty
je velikost pomyslné kocoviny po návratu. Ještě jsem se neprobral...
Jaké superlativy jsou nejpřiléhavější a přitom ještě věrohodné? A jak
popsat tu odstředivou sílu směr USA, která je rok od roku silnější?
První díl fotek je
netradičně z New Yorku. New York jako kajakářská destinace byl
objevitelský. Dobrodružství na vodě bylo často větší než o pár dní
později na Coloradu: White watter pod Brooklyn Bridge. Nalodění na
Ground Zero. Veletoky Hudson a East River, které při přílivu tekly dravě
proti proudu. Socha Svobody z perspektivy třímetrového kajaku. Manhattan
v ranní mlze Pacifiku. Přenášení kajaků tíživým dusnem odpoledního
Bronxu. A mnoho dalšího. Fotky z dalších částí cesty budou v září. Ještě
je čas odjet...
12. 6. 2011
Korsika - cyklokurz
Škola
je fajn, život je víc. Cyklistický kurz na Korsice 2011. Letos
jednoznačně nejlepší za celou historii pořádání. Řečeno slovy účastníků: "Hustokrutopřísně
cool." A že nešlo jen o cyklistiku, viz
fotky v sekci Fotogalerie nebo zde dole. Nejsme bohatí na peníze, jsme bohatí
na zážitky!
Fotky z Korsiky
2011 |
Panoramata
26. 4. 2011
Benátky na kajaku - fotky
Podzimní plány na
benátský kajakově-objevitelský počin vzaly za své kvůli špatnému počasí. Vyplatilo se
počkat do Velikonoc. Aby, jak zpívá V. Merta, "poměr sil dobra a zla
zůstal zachován", muselo být nyní zákonitě hezky, slunečno. A to se také
na velikonoční cestě po trase Arco - Garda - Venezia - Dolomity beze
zbytku vyplnilo.
Fotky jsou z té nejzajímavější části, z Benátek.
6. 4. 2011
Manang po třiceti letech - Zdeněk a Martin Thomovi

Manang - horská vesnice v Nepálu pod
masivem Annapúrny, v níž fotograf Zdeněk Thoma, jako jeden z prvních
cizinců, strávil v roce 1979 řadu dní. Po třiceti letech se do Manangu
vydal jeho syn Michal s balíkem dnes už historických fotografií. Detaily
o tomto ojedinělém projektu
naleznete na Zdeňkově
webu. Dnes, kdy každý druhý trekař, navrátivší se z rodinné dovolené
v Thajsku, Indii či Nepálu hned obtěžuje svět svými knihami, výstavami,
přednáškami, je radost sledovat projekt, který má význam, přesah, smysl i
uměleckou hodnotu.
17. 3. 2011
Fotky z Vánoc v Himálajích

Vánoce 2010. Trekujeme po liduprázdném
Solo Khumbu. Cestou si povídáme s nepálským kamarádem Uttarem o různých náboženstvích a rozdílech mezi nimi: "Honza, you're
thinking of the differences between Christianity, Buddhism, Hinduism and
other religions? ...This is the same as in climbing. The summit is only
one! Just only the way it is different. North Face, South Face...Hinduism,
Buddhism, Christianity, Islam..."
Fotky z
himálajských Vánoc |
Panoramata
...:archiv starých příspěvků:... |