| aktuality | cíl expedice | horolezci | hora | fotogalerie | sponzorům | předchozí akce |
Seznámení s horou
Majestátní a magická hora Cho Oyu, v Tibetštině Tyrkysová Bohyně, je se svými 8 201 metry 6. nejvyšší horou na světě. Tyčí se v centrální části Himálaje jen 30 km západně od Mount Everestu na hranicích mezi Nepálem a Tibetem. Qowowuyang, jak horu nazývají Tibeťané, spadá strmě na severu do nekonečných plání Tibetského plata, mohutná jížní stěna pak do Nepálského království. Od nepaměti spojuje Tibet s Nepálem sedlo Nangpa La, kudy v šestitisícové výšce vede stará obchodní cesta. Tibeťané po ní převáželi do Nepálu na svých jacích sůl, polodrahokamy a opačným směrem pak putovaly hlavně potraviny a další potřebné věci, které nebylo možné vypěstovat nebo jinak získat v pustém a suchém Tibetu.

Trvalo dlouho než místní úřady povolily světu narušit klid a nedotknutelnost himálajských štítů – sídel bohů. Bohyně z tyrkysu uviděla první tváře pokušitelů v r. 1952. Nejdříve expedice vedená slavným sirem Edmundem Hillarym prozkoumala SZ stěnu hory. Bohyně se však nedala svést a horolezce až k vrcholu nepustila. Podařilo se to až o 2 roky později 3 členům rakouské výpravy, kteří 19. října 1954 stanuli na vrcholu. Herbert Tichy, Joseph Joechler a Šerpa Pasang Dawa Lama byli první úspěšný tým v historii na vrcholu této osmitisícovky.

Historie československých pokusů o zlezení Cho Oyu je poněkud kratší. První pokus uskutečnily česká horolezkyně Dina Štěrbová spolu s čechoameričankou Věrou Komarkovou a dvěma Šerpy na jaře roku 1984. Všichni čtyři členové expedice stanuli na vrcholu. Dina Štěrbová se tak stala vůbec první Češkou na vrcholu osmitisícovky. Od té doby se do oblasti vypravilo několik expedic, z nichž některé byly také úspěšné.

Podrobný popis Cho Oyu z Horolezeckých Novin
Se svolením autorky textu Jany Hanzlíkové přepisujeme podrobnější charakteristiku hory, která byla uveřejněna v Horolezeckých Novinách v dobách jejich fungování a největší slávy... Jano, díky.

Cho Oyu (8201 m)
(Královna tyrkysu)

1.světový výstup - 1954
1.českosl. výstup - 1984
(Dina Štěrbová, Věra Komarkova)

Šestá nejvyšší hora světa leží v Himaláji na hranici Nepálu a Tibetu (Číny) přibližně 30 km severozápadním směrem od nejvyšší osmitisícovky Mt. Everestu. Přes ledovcové sedlo Nangpa La ve výšce 5800 metrů jižně od vrcholu Cho Oyu vede obchodní stezka spojující Tibet a údolí Khumbu.
    Cho Oyu je mezi horolezci známá jako "lehká" osmitisícovka. Byla třetí osmitisícovkou v pořadí, která byla zlezena, a první osmitisícovkou zlezenou na podzim. Říci o Tyrkysové hoře, že je lehká, je ale zavádějící. "Lehká osmitisícovka v tomto případě znamená lehčí v porovnání s ostatními těžšími osmitisícovkami," říká na toto téma známý horolezec Alexander Huber. "Cho Oyu je šestou nejvyšší horou na světě a to už samo o sobě definuje její obtížnost."
    "Technická obtížnost na Cho Oyu není vyšší než na čtyřtisícovkách v Alpách a všichni zkušení horolezci ze západních Alp by neměli mít na této hoře na nepálsko-tibetské hranici problémy technického rázu," tvrdí Alexander Huber. "Navíc výška 8000 m nevyžaduje žádné speciální dovednosti. Téměř každý člověk je schopen se aklimatizovat na velké výšky. 8000 metrů už je ale vysoká hra a tělo se dostává na hranice svých možností."
    Horolezecké umění nespočívá v případě vysokých hor v dosažení vrcholu. Mnohem důležitější je stanout na něm s čistou myslí a dostatkem sil. Je to jediná šance, jak překonat náhlou slabost či nepředvídatelnou nebezpečnou situaci, a jediná možnost, jak se vrátit zpět ze "zóny smrti".

    Možnosti příchodu k Cho Oyu zkoumala poprvé ze severozápadu v roce 1952 britská výprava. E.Shipton, E.Hillary a W.Lowe přitom vystupují až k velké ledové bariéře ve výšce 6800 metrů.
    Poprvé na vrcholu hory stanuli 19.října 1954 Herbert Tichy, Sepp Jöchler a Pasang Dawa Lama Šerpa západním hřebenem a severozápadní stěnou. Při výstupu členové malé rakouské expedice, vedené H.Tichym, nepoužívají kyslík. Ve stejné době se neúspěšně o vrchol Cho Oyu pokoušela francouzská horolezkyně C.Koganova a Švýcar R.Lambert, které vichřice vyhnala z výšky 7600 metrů (Koganová se na horu vrátila v roce 1959 v mezinárodní ženské expedici, ale byla ve čtvrtém výškovém táboře spolu se dvěma Šerpy a jednou Belgičankou zasypána lavinou.)
    Druhý výstup na vrchol byl uskutečněn stejnou, tj. rakouskou cestou, o 4 roky později, kdy v rámci indické expedice (vedoucí K.Bunshah) přichází již podruhé zlézt vrchol Tyrkysové hory Pasang Dawa Lama Šerpa. Na vrchol s ním vystupuje S.Gyatso.   

   Zpochybněný (nevěrohodné snímky z vrcholu) třetí výstup uskutečnil v roce 1964 Němec F.Stammberger, který musel v C4 zanechat své dva vysílené spolulezce, kteří zde zahynuli.
    Obtížnou jihovýchodní stěnou vystupují bez povolení v roce 1978 na vrchol Rakušané E.Koblmüller a A.Furtner. Po jejich nepovoleném výstupu, který v zemi vyvolal mnoho nevole, není po několik let alpinistům povolován vstup do země.
    Jaro roku 1982 je pro horolezce nepříznivé. V centru pozornosti horolezců je jihovýchodní stěna, ale Rakušany, Švýcary i Němce provází neštěstí (R.Karla ve stanu zabíjí lavina ledu, dalšího z horolezců těžce zraňuje, O.Oelz má otok mozku a musí být letecky přepraven do Zurichu,...). V prosinci stěna odepírá vystoupit na vrchol R.Messnerovi, kterého vrátila zpět necelých 700 metrů pod vrcholem.   

"I když se (Dina a Věra) setkávaly s podceňováním a nedůvěrou téměř na každém kroku, šly obě horolezkyně tvrdohlavě za vytouženým cílem, kterým byl výstup Messnerovou cestou z roku 1983 západní stěnou.
    Najaly si dva kvalitní Šerpy: jedním byl Ang Rita, druhým Norbu. Oběma od první chvíle přislíbily šanci vystoupit až na vrchol. Bez styčného důstojníka, který záhadně onemocněl, když se dozvěděl, jaké duo tvoří výpravu, i bez sirdára, kterého postihla táž choroba...."
    ...13.května obě ženy i Šerpové stojí na vrcholu! "Na vrcholu čtveřice zahrabává Věřinu kyslíkovou láhev a talismany.."
    (Za výzvou velehor, Milan Vranka)

R.Messner se do stěny vrací o pět měsíců později na jaře roku 1983 a variantou cesty z roku 1978 prostupuje jihovýchodní stěnou alpským stylem (dva bivaky) spolu s Hansem Kammerlanderem a Michalem Dacherem (oba Rakousko).
    První československý výstup uskutečnilo dvoučlenné ženské družstvo ve složení Dina Štěrbová a Věra Komarkova (původem Češka, která se provdala do Mexika a získala později i americké občanství) v roce 1984 (expediční styl, Šerpové Ang Rita a Norbu, západní stěna, 13.května vrchol).
    V lednu v roce 1985 polští horolezci prostupují na vrchol (12.,15.ledna) jižním pilířem, na vrcholu stanul také J.Kukuzcka.
    V roce 1986 je vrchol dosažen polskými horolezci přes jihozápadní hřbet,...

    První československý zimní výstup na osmitisícovku a zároveň první československý výstup alpským stylem na osmitisícovku podnikají Jarýk Stejskal (Čech žijící v Bratislavě) a slovenský horolezec Dušan Becík západní stěnou v roce 1985 (na vrcholu 5.12. J.Stejskal) v rámci mezinárodní expedice.
    30.dubna roku 1990 zlezl Cho Oyu klasickou cestou v západní stěně J.Rakoncaj v rámci mezinárodní expedice, jejímž původním cílem byl prvovýstup severní stěnou.  Protože ale hlavním cílem sedmi horolezců je vystoupit vzápětí na Shisha Pangmu (8046 m), oba vrcholy (Cho Oyu a Shisha Pangmu) zdolat všichni společně a v severní stěně Cho Oyu nevládnou příliš příznivé podmínky, volí nakonec Benoit Chamoux (vedoucí), Yves Detry, Frederic Valet, Pierre Royer (všichni z Francie), Ital Mauro Rossi, Brit Alan Hinkes a Čech Josef Rakoncaj výstup západní stěnou. 30.dubna stojí opravdu všech sedm horolezců na vrcholu Tyrkysové hory a o 12 dní později, tj. 12.května, i na vrcholu Shisha Pangmy (prvovýstup severní stěnou)!!!
 
.:  copyright © 2004 Go 8000 .:. designed by DlouhaNoha :.